Okres Freistadt (Horní Rakousko) 

Rakouský okres Freistadt leží ve spolkové zemi Horní Rakousko. Patří mezi spíše venkovské okresy s malou hustotou obyvatelstva. Ke třídění a recyklaci odpadů v okrese Freistadt vedl nedostatek prostoru pro další skládky odpadů. Bylo to v době, kdy se z komunálního odpadu vytřiďoval jen papír a sklo. V roce 1997 zde vyprodukovali 300 kg odpadů/osobu/rok, z toho putovalo na skládku, pouhých 25 %. Zbytek vytřídili a zrecyklovali.

Systém sběru odpadů:

Nakládání s odpady v okrese Freistadt obstarává Svaz měst a obcí okresu Freistadt. Svoz odpadů vytříděných do pytlů a biodpadu do speciálních popelnic se jmenovkou se provádí každý týden. Ve svazu je 27 obcí, z toho 24 má sběrné dvory. V oblasti nakládání s odpady zde pracuje 144 lidí. Jde o decentralizovaný systém.

Rakouského MŽP se při tvorbě zákona o odpadech snažilo dosáhnout maximálního vytřídění a recyklace odpadů. Zákon stanovuje zodpovědnost obce za svůj vyprodukovaný odpad. Není předepsán způsob řešení. 48% přivezou občané sami do sběrných dvorů. Při důsledném třídění obnáší zbytkový komunální odpad 20 - 25%. Objem odpadů v okrese Freistadt v t:

Důvod nárůstu celkového množství odpadů: rostoucí míra konzumního způsobu života a za druhé dříve nebyl takový přehled).

Kolik kategorií a jaké se třídí, úspěšnost třídění:

• Domovní směsný odpad - 21% (skládkuje se a částečně se třídí, ale nemusel by se skládkovat).
• Dřevo - 4% (nyní jde do zařízení spalujících dřevo 600 Ös/t).
• Inertní odpad - suť 5% (skládka stavebního materiálu, který se recykluje)
• Zeleň - 18%.
• Bioodpad - 7% (kuchyňské zbytky)
• Nebezpečný odpad - 2%
• Vytříděný materiál (např. staré železo) - 19%.
• Vytříděné obaly (plasty, sklo) - 19%.
• Ostatní odpad - 7 % (musí se skládkovat, není jiný způsob, jak s ním naložit).

V následujícím přehledu je vidět prudký nárůst množství kompostovaného odpadu.

I přes malou hustotu obyvtelstva v okrese Freistadt je maximální vzdálenost od občana k nejbližšímu sběrnému dvoru 5 - 7 km. Ten je většinou otevřený 2 - 3 odpoledne v týdnu. Náklady na obsluhu platí Svaz měst a obcí. Lidi z něj jsou v kontaktu s lidmi - pořádají veřejné diskuse. Motivace lidí touto cestou je lepší než jakákoli jiná propagace. Za první tři roky své existence uspořádal Svaz měst a obcí okresu Freistadt na 50 - 70 veřejných přednášek spojených s diskusí.

Kompostování bioodpadu:

V každé obci je jedna kompostárna. Musí být dotovány ze státních prostředků. Financování kompostáren je následující: ze zemského rozpočtu jde 1/3, 1/3 platí obec a 1/3 sedlák. Produkty kompostáren odebírají zemědělci, kteří pěstují bioprudukty vysoké kvality.

Ke sběru bioodpadu je pro obyvatele prováděna speciální instruktáž. Dozvědí se na ní například, co do nádoby patří a že je třeba jej 1x týdně vyvézt. Při odchodu lidi dostanou nádoby na bioodpad a každý si tam hned napíše svoje jméno. Sběr je prováděn tím, kdo jej potom kompostuje. Většinou tedy zemědělci, kteří mají maximální zájem na čistotě kompostu.

Většina z toho je kuchyňský odpad a zbytek je zeleň. Nádobu na kompostování si lidé koupí. Kompostování se pak platí v celkovém poplatku. Těžké kovy jsou v kompostu vznikajícím z takto vytříděného odpadu na minimu.

Jak dlouho systém funguje?

Od roku 1992.

Ekonomika:

Systém nakládání s odpady je soběstačný. Financují je obce a producenti obalů.

Každý kg vyseparovaného odpadu vyjde levněji nežli spálení nebo skládkování směsného odpadu. .

Celkové náklady na systém či jeho jednotlivé části

Průměrná cena za nakládání s odpady pro jednu domácnost v Horním Rakousku v roce 1997 činila 2.000 Ös.V okrese Freistadt na tom byli občané lépe, zaplatili 1.150 Ös/domácnost.

Ve Wellsu je spalovna o kapacitě 600.000 tun/rok. Ta si účtuje 2.000 Ös/t spáleného odpadu i přes snahu zavádět dumpingové ceny.

(zaznamenal Jindřich Petrlík v dubnu 1999 - na základě přednášky pana Missingera ze Svazu měst a obcí okresu Freistadt uspořádané JISOP v Českých Budějovicích)